Úvodní tři kola krajského přeboru odehrál ještě v dresu Vendryně, pak se ale přesunul do „svého" Bohumína a po zahřívacím zápase v Heřmanicích vše vybalil v posledním domácím duelu proti Frenštátu.

Výsledek? Ze středu zálohy vstřelil dvě branky a nasměroval tým k vítězství 4:1. „Vyšel nám vstup, to byl základ. Všichni kluci makali, nic vypustili. A mé góly? To je jen ta pověstná třešnička na dortu," řekl bývalý hráč Bohemians, Třince či Dukly Praha.

Jaký to byl návrat na půdu, kterou tak dobře znáte?
Návrat byl dobrý. Jen trochu škoda, že jsme body neuhráli už o týden dřív v Heřmanicích. Hlavní ale je, že jsme zabrali doma, dali jsme góly a snad nastartujeme šňůru výher. Jsem za to rád. Musím poděkovat celému mančaftu, protože jsme hráli týmově. To je důležité. Díky tomu jsme zápas zvládli.

Asi vás to ale bude něco stát do týmové kasy, že?
Jednu flašku jsem už klukům donesl, tak teď budu muset asi vykoupit celý bar (smích).

Bohumín se na jaře trápil v útoku. Nedával góly, nevytvářel si šance, hra byla složitá. Jenže Frenštátu jste dali tři branky během čtrnácti minut. Co se stalo?
Vletěli jsme na ně, vytvořili si tři šance a hned nám tam spadly góly. Zároveň jsme chtěli hrát fotbal. Po zemi, nenakopávat to, aby i obránci a záložníci doplňovali útok. To je alfa a omega všeho. Pokud v šestnáctce je jeden dva hráči, tak se těžko prosadíte. Nás tam ale chodilo pět, pak je šance vyšší. Koneckonců dvakrát jsme poslali do pokutového území centr, a i když jsme první míč neměli, odrazil se k nám, a trefili jsme to. Když vám to takto jde, hned se hraje lépe. Ale potom se to vymklo.

Jak to myslíte?
Hráli jsme, jako bychom do přestávky chtěli dát dalších pět branek, to není dobré. Nelze do toho valit celý poločas. A posledních patnáct minut první půle nás přehrávali, protože jsme ztráceli míče. Chtěli jsme jít „hrrr" dopředu, ale přežili jsme to.

Přesto jste třicet minut před koncem inkasovali. A zbytečně.
Ten gól nás trochu zarazil, je naopak nakopl. Byla tam pasáž, kdy byl Frenštát lepší, nehráli jsme ideálně. Z toho pramenily chyby a soupeřovy šance. Naštěstí jsme to udrželi.

V Heřmanicích jste hrál jako podhrotový útočník, kdežto v neděli doma ve středu zálohy. Proč?
Pod hrotem to mám radši, ale vázla mezihra, tak jsme se s Markem (Poštulkou) dohodli, že mě stáhne do zálohy, abych to více rozehrával a dirigoval hru. Zároveň do té doby jsme nastupovali s jedním útočníkem, tentokrát tam ale byli dva a myslím, že to sedělo celému týmu. Tohle rozhodnutí bylo správné.

Zdálo se, že s Dominikem Palejem, který oběhá snad všechno, vám spolupráce svědčila. Je to tak?
Od toho tam Dominik je, aby dělal tvrdou dělnickou práci, bojoval, šlapal a působil před stopery. Je fyzicky velmi dobře vybavený, takže myslím, že to pro něj není problém. Samozřejmě může jít i dopředu, ale jeho hlavní úkol je defenziva.

Než jste se přesunul do Bohumína, tak jste odehrál první tři jarní kola ve Vendryni. Takový postup nebývá moc obvyklý.
To asi ne, ale tak jsme s Vendryní i Lukášem Fluxou (předseda FK Bospor Bohumín) domluvili. Vendryně neměla ještě po podzimu nahráno, takže jsme si řekli, že jim tři kola pomohu. Myslím, že to vyšlo. Udělali jsme šest bodů, tak doufám, že jim to k něčemu bude. Ale chtěl jsem to tak i já. Vendryni mám u srdce, v mnohém mi pomohla. Alespoň takhle jsem chtěl lidem v klubu poděkovat.

Ani Bohumín ale nemá nic jistého…
To tam nemá skoro nikdo (smích). Tabulka je od čtvrtého místa hodně našlapaná. Budete mít dobré období, budete čtvrtý, ale když se nebude dařit, můžete skončit klidně poslední. A to během dvou tří utkání. Musíme jít jeden zápas po druhém a na každý se soustředit. Věřím, že to zvládneme.

Vedení klubu se netají tím, že by co nejrychleji chtělo v Bohumíně postoupit do divize. Shodujete se těmito s ambicemi?
Určitě. Koneckonců se o tom mluví už delší dobu. A upřímně: je tu parádní zázemí, podmínky, takže stačí jen lehce zkvalitnit kádr, přivést třeba dva tři hráče a proč ne?

Co třeba váš bratr Martin, kterému to stále střílí?
Jen když byl v Bohumíně, tak mu to moc nešlo. Ale znovu, proč ne? Proto jsem tady také šel já. Takže souhlasím. Dědek by se měl vrátit (smích).